Zahrada 2 ( a něco k výchově)

Jak jsem psal dříve začala zahradnická sezóna. Protože je nutné také sekat trávu, tak jsem byl požádá, zda bych nemohl zprovoznit naší sekačku. Sekat trávu nesmím, takže mě potěšilo, že jsem dostal takovou důvěru. Jako strojař s průměrem 1.2 na katedře pneumatických a hydraulických strojů jsem náš žecí stroj dál dohromady za 15 minut i s drobnými vylepšeními. Čekal jsem slova díku a obdivu. Cituji „víš co ty se tady na zahradu vůbec nehodíš“, byl jsem vykázán ze zahrady a vyrazil jsme hlídat našeho churavějícího Jardu.

Se svým observačním talentem, jsem v Jardových 3,5 letech zjistil, že mám v jeho výchově zásadní problém. Faktu, že je mi podobný fyzicky. (jistota), mi dělá problém ho trestat, neb to je jako bych dávala za vyučenou sám sobě. Navíc smát se jeho kouskům a přítom mu plácat na zadek a říkat „Jardo, to se nedělá“ je divné. Takže musím být k sobě tvrdší a pak mohu být i na Jardu přísnější. Pak se snad budu hodit i na tu naší zahradu, fakt je že jsme se na tu slávu s tou sekačkou vyfiknul a vypadal jsem jak akademik na dovolené. Manželka mě, ale informovala, že jsme na vesnici a mám brát ohled na sousedy s pilama,cirkulárkama, bazénama jinýma krásama z OBI, Baumaxu atd.

Bohužel Jará asi tak nějak podědil smysl pro humor, které a to v tom lepším případě, ostatní tak akorát naštve. Sousedi se s náma moc nebaví, ale my je stále zdravíme nahlas.