Jednou o víkendu, v únoru, volá švagrová, že jestli s ní půjdu plavat. Po krátkém přemítání jsem si řekl a co ni, v těch modernich aquaparkach jsem ještě nebyl a pamatuji si enem ty stare komančske bazeny s gumovýma čepicema. Jeli jsem kajsik Pastvinsku přehradu. Tam taky aqupark co sem neviděl. Z ledu ganz zamrzly rybnik. Tož sem přimrznul k lavce, plavky ani nevytahnul. Švagrova hup do vody a brázdi i s ostatnima otužilcema vody teho ledoveho aquaparku. Samozřejmě jsem si vyslechl, ruzné narážky, co tady nemožu ani napsat. Cestou dom, že pry v letě se tu děla ten triatlon a jestli to pojedu. Tak jsem si řekl do leta daleko a že Ja, naturlich. Němožu zrobit ostudu jménu, rodine ani Troppau. Zima uběhla. Za 14 dni se to jede, běži a plave. Švagrova namakana, taky je to mistriňa v plavani. Včera se vyzvidat, že jak se připravuju? Hrozne nervy to začinaju byť. Už ani nemožu mluvit a psat pěkně česky. Tak sem se to dluho ten česky jazyk učil. V Praze take lekce dostal do života i do jazyka.No ja, Praha ta mě zocelila, ba co zocelila, zakalila. (úplně - aj mysl, bo sem taku kravinu slubil). Ale jak mi cosik slubine, tak to tež dodržime. Jak řika bratranec Vladan "my přežeijem všecko bo sme........" (zas tonemožu napsat bo to je tajemstvi) .
Fakt je, že su obecně šikovny na ruzne sporty, ale voda ni, to neni žadny freundschaft zusamen. To eště tak s ledem, ve sklece s burbonem Four roses mu rozumim temu ledu. Doufám, že v tych Pastvinach už alespoň ten led roztal . Švagrova se v unoro smijala na te fotce jak kdy bylo 10 nad nulou.
Žádné komentáře:
Okomentovat