Můj klid je jen zdánlivej Přitom v sobě dál si burácím Můj klid rub má bouřlivej Proč to chápu já a tuláci K televizi líhám zády na svým kanapi A program plnej dramat mám Ty neznáš moje spády. Aspoň takhle já utíkám Můj klid není průstřelnej Svůj klid nosím záměrně Můj klid zátky dá mi do uší Sám v sobě slézám horskej štít Tak mi můj klid přej a nech mě snít Můj klid je jen zdánlivej Přitom v sobě dál si burácím Můj klid, rub má bouřlivej Proč to chápu já a tuláci Můj klid je jen zdánlivej Můj klid rub má bouřlivej. P.J. Má taky svůj klid ten můj je podobný.
 

sobota 6. září 2008

šedesátiny

Tak jsme v sobotu vyrazili na tchánovy šedesátiny. Již pátek byl povedený a dostal mě do nálady, které odborníci na psycho říkají samonaser. Nicméně jsem si přečedsevzal, že se budu kroti a nikoho nebudu obšťasňovat svými rádoby vtipnými řečmi. Uznal jsem argumenty manželky z dřívějška, že né všichni jsou zvědaví na moje komentáře. Navíc jsem se obávál, že bych opravdu ťal do živého po jiskrných zážitcích. Rozhodl jsem se změnit.
Zvolil jsem taktiku, kterou jsem uplatnil před 5 lety na rodiném srazu s tchýni v Broumově. Tam jsem zalezl ve do stanu a v 16:00 hod jsem usnul. Takže plán byl jasný co nejrychleji se dostat do stavu ležícího střelce. Tchán nezklamal a výběr tekutin byl velmi rozsáhlý. Dorazil jsem první, jinými slovy včas. Tentokrát jsem to ani nekomentoval, usadil se a proběhl nabídku a volil jsem kombinaci, která mě měla bez řečí přivést k rychlému spánku a bolestem hlavy.
Vybral jsem víno Merlot ze svahů Thráků, což je v Bulharsku, a s povědomým názvem Medvědí krev. Víno pokud nemusím nepiju a proto jsem věřil, že tento nejhůře vypadající mok spolu s kombinací Slivovice Jelínek Rudolf mě dovedou k vytouženému cíli. 11:30 jsem se dal do díla a nalévál jsem sám sobě. Do diskusí jsem se moc nepouštěl, i když jsme sem tam ujel, ale rychle jsem se vrátil ke své dvojici. Zhruba ve 14:00 hod jsem už byl nervózní neb Medvěd již byl za polovinou a slivovice ve třetině. Já jsem byl pořád v pohodě, jen jsem ztratil úplně chuť mluvit. Nabyl jsem pocitu Budhy a úplně jsem splynul s okolím. Diskutovaná témata mě míjela a já jsem se místo očekávaného spánku šel projít a nechal za sebou provokující podněty, prázdného medvěda a polovinu slivovice. Asi ta Medvědí krev byl katalyzátorem slivovice a já byl pořád úplně fresh. Dokonce jsem i krájel zmrzlinu všem zůčastněným, aniž bych něco komentoval. Domů jsme dorazili v 19:00 hod, neb tchán odpad kolem 18:00 hod a všichni ostatní měli zase, jako je posledních 10 let zvykem, o víkendu nejvíc práce a museli vyrazit něco dodělat nebo rozdělat či co, svátek nesvátek.

pátek 5. září 2008

Trochu o Future managementu

"Zubní amalgámovou plombu již možná nebude hradit zdravotní pojištění. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek v novele zákona o zdravotním pojištění, která má platit od ledna, totiž použil formulaci, z níž vyplývá, že by si lidé všechny plomby platili v plné výši sami.
„Opravdu, z novely zákona to vyplývá,“ řekl ve čtvrtek Právu Jiří Pekárek, prezident České stomatologické komory. Odmítl sdělit, kolik přesně by lidé za plombu zaplatili, protože se to prý bude odvíjet od nákladů každé jednotlivé zubní ordinace. „Bude to v řádu stovek korun,“ uvedl Pekárek. Podle jeho dřívějších informací bychom za amalgámovou plombu mohli zaplatit zhruba od 350 do 500 korun."


Jirka Pekárek, je jistě spokojen s výsledkem. Je placen za to, že hájí zájmy skupiny. Hodí to na Julínka, jak by to psal Julda sám a komora se přitom nepodílela na přípravě. Přitom ani neřve, že to Julda s nimi nekonzultoval, což je běžný folklór. Všichni se diví, jsou překvapení a neví kolik stojí plomba. ( On se teď už mění rovnou celý zub. Nejlépe keramický
ten se neplombuje.)
No nebudeme to rozebírat. Jirka Pekárek mě pobavil, tak jsem to musel napsat, abych na to nemusel myslet. On fakt neví. No neví no. Tak se neptejte. Kdo to má vědět? To se uvidí. Co, zákon se mění, to taky nevím. V Británii mi tvrdili, že je společensky neúnosné říkat I do not know.
No ono to vlastně ani nejde zjistit - ta cena, když ceny se budou odvíjet od každé ordinace jinak. On a oni asi neví, že individuálně od každé ordinace nelze, podle jiných zákonů co dělali dříve. Že by mě lakoval? Né, to né. Já vlastně taky nevím co to tady melu. tak IA

středa 3. září 2008

McPlechovaka a Obama

Podle definice amerických voličú patřím k ultraortdoxní a pravicové skupině voličů. Naštěstí jsem nepožádal o americký pas a tak jsem nerozhodnutý český volič. Přiznám se, že jsem volil už co se dalo, ale furt nic. Levo, pravo , středo i křesťanstvo. Albright navrhovali za českou přrezidentku. Měla rozum nevzalato.
Socani vyrazili z truckem z USA v oranžové barvě, asi nejsem jejich marketingově komunikační skupina a jejich podprahovou komunikace nejsem sto pochopit. Přesto ten US truck na mě, to je rafinované. Zelení reagovali bystře a konečně zarazili kamiony v pátek. Ten argument s čerstvýma jogurtama je přece jen rozumově plytký, ale volby jsou jenom párkrát za život, ale ty jogurty budou na talíři v lednu nejpozději v únoru zase.
Modří a KDU jsou zatím rozděleni na frakce Praha vs. Severní Morava. Uvidíme kam se
přidá Praha a zda jako už od Bíle Hory otevře brány nepříteli a moravští členové, tak jako jejich otcové protestati padnou, než si uvědomí, že je to už bez nich.
Určitě, ale vyhrajou Ti naši, Ti moji levo, provo,středo, křestanckoateističní pro i protiunijně orientování kandidáni. Můj kandidát vždy vyhraje a pak se slaví. Tak, tím to jsem se vyrovnal s krajskými volbami a všem držím palce. Jo ještě jsem opomenul srpy,kladiva, kovadliny a motorové pily hodně štěsti i Vám.
Několik výroků a stále více frekventovaných dotazů při výchově potomků. Věkový průměr 4 roky.

1. Dej mi něo jíst mám hlad.

2. To nejde. Já mám obě ruce levé.

3. Prosím Tě …to neřeknu to slovo neznám to slovo to řek ni ty

4. Čím chceč být …….ježíškem

5. Proč to děláš. ….Aby jsi se měl naco ptát

Tak jdem na to

V každém případě je moje aktuální místo pobytu je realistický obraz mezilidských vztahů a emocí. Po jistém výběru co zveřejnit a co ne jsem si vybral alegorii stavitelů jako cestu do hlubin lidské duše. Tak například zde byl ovocný sad. Nový majitel, mladý to podnikatel řemeslník, se těšil na úrodu. Zatím zde nebydlí a sad není(nebyl) oplocen. Úroda jaksi během víkendu zmizla. Mocný podnikatel ve svém spravedlivém rozhořčení pořezal celý sad a všechny stromy. Byl na sebe velmi hrdý jak je rázný a akční i s novou motorovou pilou.

Ploty, to je Vám další zajimavý prvek. Vypadá to jak by někteří lidé šetřili roky na svou slast, což je 2 metrý vysoký a ideálně betonový plot. Někteří měně úspěšní jedinci se zmůžou na 2 metrý vysoký dřevěný plot, ale beton to je ta správná ochrana. Co se asi skrývá za těmi novými vysokými ploty?

Podnikatel a především podnikatel řemeslník to má těžké, dělá po různých stavbách vidí samé skvělé věci. Především zahrady. Tu vodotrysk, tam bazén, onde žulovou drť. Protože má přehled, vybere si z každého to nejlepší. Pak zjistí že má pozemek ve svahu. Protože se jedná o životní dílo, na vlastní děti nemá čas, neb pracuje a staví, začne velkým bagrem a mnoha tatrovkama svah likvidovat. Pak si dá přestávku, neb se asi emočně unaví, ale nevzdá to za pár měsíců je zpět a začne zase hlínu navážet zpět, neb někde viděl osazené valy a to je taky pěkné.

Jinak beton to je symbol síly, respektu a úcty. Možná také pocit velkoměsta na vesnici. Takže mi došlo, až po dvou letech, že jsem se vlastně měl podílet na budovatelském úsilí a betonovat, dláždit, vymýtit každý strom co má více jak 10 let a sadit anglický placatý trávník pro díru na bazén nejlépe z Mountfieldu. Pořád ale nevím proč mi říkají, že tady nejsem ve městě, ale na vesnici. Ve městě mi zas říkají, že jsem ve městě a ne na vesnici.

Pozor, vesnice má k fauně a floře vřelý vztah. Skoro každý tu má koně a rajtuje jak to jde. Opravdu to utužuje vztahy. Vše začne vyjížďkami na koních a končí stěhováním z jednoho domu do druhého. Manželka pána se stěhuje k sousedovi, jež ustájil koníky sousedovi. Asi, aby dala pozor na ty koně. Dcera toho souseda se zase stěhuje k tomu pánovi. Asi, aby nebyl úplně sám. V jistých úpravách tento proces probíhá pravidelně a v celém širším okolí.
Takže doma jsem ve střehu a všem jsem koupil kvalitní kola a ze všech knih vystříhal obrázky koně. Televizi zrušil. Jsem prozíravý.

neděle 31. srpna 2008

31 srpna

Uběhlo to jako voda. Prázdniny jsou za námi. Autocenzůra mi nedovolila zveřejnit několik šokujících životních zkušeností z oblasti pracovních, rodinný a politických vztahů. Pravda je, že dlouhé letní večery jsem byl schopen využít jinak, což bylo dobrou inspiráci pro příspěvky do blogu. Protože jsem to prožili v ďábelském tempu tak jsem to nestihl zase zaznamenat a tak dokola. Takže až příjde zima a tma v 5 hodin bude o čem psát. Co Vás tak zhrubá čeká lze shrnout songem ACDC, ale s respektem našeho farmářského období života s Country interpretací.

Můj profil