Dnes jsem se vracel ze světa velkého businessu a velkých eg (egs in english jsou vejce což je v podstatě blízko ale myslím ego jako JA velké JA). Cestou jsem však žasl kolik bylo ohňu na zahradách u cest. Né nic malého, ale pořádné fatry, né jedna ale desítky. Kolem těch ohňů seděli lidi. Doma mi dět řekli že je to zvyk pálení čarodějnic. To jsem vživotě nazažil a slyšel jsme o tom poprvé až dnes. Tak jsem přemýšlel estli nesu pohan když nectím místní svátky. Ve 22:00 hod se k tomu přidali u nás ve vesnici rachejtle, děti nadšené a jako, kdy budeme my pálit čarodějnice. Zklamal jsem je nic takového u nás dělat nebudeme asi nebudeme. Uvidíme.
Poznámka o týden později NEBUDEME už to děcka přšlo
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
páni, šéfe, Vy mne teda šokujete..pálení čarodejnic neznáte ?! To i u nás v Praze máme, pravda kapánek komerčněji než jinde, ale ohně hoří, pivo teče proudem a oto tu jde, jo a pak samo o ty čarodejnice. P.s. a pro dceru..u nás se také volila Miss čarodejnice :-)
Taky jsem z toho v šoku. Vůbec jsem to netušil, že to je taková populární záležitost. V životě jsem to nezažil.
Okomentovat