Můj klid je jen zdánlivej Přitom v sobě dál si burácím Můj klid rub má bouřlivej Proč to chápu já a tuláci K televizi líhám zády na svým kanapi A program plnej dramat mám Ty neznáš moje spády. Aspoň takhle já utíkám Můj klid není průstřelnej Svůj klid nosím záměrně Můj klid zátky dá mi do uší Sám v sobě slézám horskej štít Tak mi můj klid přej a nech mě snít Můj klid je jen zdánlivej Přitom v sobě dál si burácím Můj klid, rub má bouřlivej Proč to chápu já a tuláci Můj klid je jen zdánlivej Můj klid rub má bouřlivej. P.J. Má taky svůj klid ten můj je podobný.
 

středa 3. září 2008

Tak jdem na to

V každém případě je moje aktuální místo pobytu je realistický obraz mezilidských vztahů a emocí. Po jistém výběru co zveřejnit a co ne jsem si vybral alegorii stavitelů jako cestu do hlubin lidské duše. Tak například zde byl ovocný sad. Nový majitel, mladý to podnikatel řemeslník, se těšil na úrodu. Zatím zde nebydlí a sad není(nebyl) oplocen. Úroda jaksi během víkendu zmizla. Mocný podnikatel ve svém spravedlivém rozhořčení pořezal celý sad a všechny stromy. Byl na sebe velmi hrdý jak je rázný a akční i s novou motorovou pilou.

Ploty, to je Vám další zajimavý prvek. Vypadá to jak by někteří lidé šetřili roky na svou slast, což je 2 metrý vysoký a ideálně betonový plot. Někteří měně úspěšní jedinci se zmůžou na 2 metrý vysoký dřevěný plot, ale beton to je ta správná ochrana. Co se asi skrývá za těmi novými vysokými ploty?

Podnikatel a především podnikatel řemeslník to má těžké, dělá po různých stavbách vidí samé skvělé věci. Především zahrady. Tu vodotrysk, tam bazén, onde žulovou drť. Protože má přehled, vybere si z každého to nejlepší. Pak zjistí že má pozemek ve svahu. Protože se jedná o životní dílo, na vlastní děti nemá čas, neb pracuje a staví, začne velkým bagrem a mnoha tatrovkama svah likvidovat. Pak si dá přestávku, neb se asi emočně unaví, ale nevzdá to za pár měsíců je zpět a začne zase hlínu navážet zpět, neb někde viděl osazené valy a to je taky pěkné.

Jinak beton to je symbol síly, respektu a úcty. Možná také pocit velkoměsta na vesnici. Takže mi došlo, až po dvou letech, že jsem se vlastně měl podílet na budovatelském úsilí a betonovat, dláždit, vymýtit každý strom co má více jak 10 let a sadit anglický placatý trávník pro díru na bazén nejlépe z Mountfieldu. Pořád ale nevím proč mi říkají, že tady nejsem ve městě, ale na vesnici. Ve městě mi zas říkají, že jsem ve městě a ne na vesnici.

Pozor, vesnice má k fauně a floře vřelý vztah. Skoro každý tu má koně a rajtuje jak to jde. Opravdu to utužuje vztahy. Vše začne vyjížďkami na koních a končí stěhováním z jednoho domu do druhého. Manželka pána se stěhuje k sousedovi, jež ustájil koníky sousedovi. Asi, aby dala pozor na ty koně. Dcera toho souseda se zase stěhuje k tomu pánovi. Asi, aby nebyl úplně sám. V jistých úpravách tento proces probíhá pravidelně a v celém širším okolí.
Takže doma jsem ve střehu a všem jsem koupil kvalitní kola a ze všech knih vystříhal obrázky koně. Televizi zrušil. Jsem prozíravý.

Žádné komentáře:

Můj profil