Můj klid je jen zdánlivej Přitom v sobě dál si burácím Můj klid rub má bouřlivej Proč to chápu já a tuláci K televizi líhám zády na svým kanapi A program plnej dramat mám Ty neznáš moje spády. Aspoň takhle já utíkám Můj klid není průstřelnej Svůj klid nosím záměrně Můj klid zátky dá mi do uší Sám v sobě slézám horskej štít Tak mi můj klid přej a nech mě snít Můj klid je jen zdánlivej Přitom v sobě dál si burácím Můj klid, rub má bouřlivej Proč to chápu já a tuláci Můj klid je jen zdánlivej Můj klid rub má bouřlivej. P.J. Má taky svůj klid ten můj je podobný.
 

středa 8. října 2008

Znovu v knihovně

Jak jsem psal vyrazil jsem do knihovny, neb se na mě smály dvě upomínky. Vrátil jsem čtivo a vybral nové výtisky z oboru, který jsem netušil, že mě zaujme. Genetika. Je to asi vlivem mého žití v cizí vesnici, městě, polměstě (abych neurazil) a v blízkosti vyženěných příbuzných. Věřím, že v odborné literatuře najdu odpovědi na nové otázky a otazníky jež vyrostly za posledních 24 měsíců. Četba náročná, usnul jsem po první straně. Tímto tempem to asi zase bude další pokuta od paní knihovnice.
v
Štítky:

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)

Můj profil